Básnička pro Aleše
Neboj se být slon,
ať hnou se ledy,
pravdu zná a má jen On,
poprvé i naposledy
a rozšlápnutý porcelán
brzy zhltne ohnivý oceán,
až dočista se přetaví,
plán nebes nic nezastaví
a myslím, že je v pořádku
dělat věci ne pozpátku,
ale s logikou a šarmem
pokořit se v boji marném,
nebojovat sám s hloupostí a nudou,
nemít duši na poznání chudou
a jestli má člověk mít dost rád,
pak jen Bohu za to může děkovat,
že učí milovat i přes nedostatky
(tím nemyslím na pozemské statky),
v Bohu smíš vidět věci nové,
jak když se ptáče z vejce klove
a v údivu dětsky prostě žasni,
a před spaním si raděj zhasni,
abys, než usneš, porozjímal,
jak úžasně vede tě Ježíš – náš Král…
(V Pomezí 9.1.2011 ráno)