Básnička pro pozůstalé
po Karlu Nowakovi (zemřel 19.8.2011 v Austrálii v moři)
(21.8.2011 ráno)
Bůh nedělá chyby,
splní, co kdy slíbil,
miluje všechny své děti
jakékoli barvy pleti,
hodné i ty hodné méně,
a tak rád zasévá své sémě
důvěry do srdcí lidí,
ne vždy za to sklidí
díky a chvály,
On předsudků láme skály,
okovy hříchu, mlčení hradby
a pak ze svojí sadby
sklízí ovoce,
tak Jeho záruce,
že povede tě,
důvěřuj i v tomto létě,
byť objeví se mráz,
co znecitliví nás
a některé nadějné květy
spálí dříve než ty,
které tolik nevoní,
však věř, že jednou na koni
vyjede náš Pán
a nikdo oklamán
nebude se cítit…
V Jeho záchranné síti
jsme bezpečni i v pádu
a On, podobný hradu,
nás vezme do svých nádvoří,
kde svíce žádné nehoří,
kde On sám je tím světlem,
bezpečím a teplem
a zdrojem radosti věčné.
Tam zhojí rány sečné
z pozemského boje,
už nikdy nepokojem
nic nenaruší mír a klid.
Až u Něj DOMA pochopíme, co je ŽÍT…