Konec prázdnin 2014
Prázdninové dny zabouchly zas dveře
volno a počasí postavené na důvěře
vše plynulo v hravosti až skoro nerozvážné
smích mazal vrásky z obličejů vážné
a vyhlazoval pomačkané stránky
z naší pomyslné tajné schránky
kterou ve své hlavě ukrýváme
těch pošetilých tajemství co tam máme
pozasouváno v různých zásuvkách
někdy je snadné otevřít je – ach
a jindy zavřít nejdou zase – ouvej
chceš vpřed tak nejdřív trochu couvej
a vysyp vzpomínky na jednu hromadu
potom sedni si a řeš tu záhadu
kolik se toho může ukrýt v lidské mysli
dost místa na věci důležité i na nesmysly
a taky obrázky různých míst a lidských tváří
v těch vzpomínkách jako hvězdy ze tmy září
a jsou občas krásnější než sama realita
zvláštní dar který ti tvá paměť skýtá
co důležité je a co zase není
ty priority se záhadně mění
proto pro dny kdy se změní klima
a venku bude vítr mráz a zima
vytáhni ze zásuvky prázdninové vzpomínky
budou tě krásně hřát jako ohně plamínky
(budou tě hřát jako dítě náruč maminky)
(Pomezí 31.8.2014)