Zamyšlení na dnešní den 27.12.2012 ( -2, vítr, -4)
Bůh je láska, a kdo zůstává v lásce, v Bohu zůstává a Bůh v něm. 1J 4,16
UNIVERZÁLNÍ KONSTANTA
Ve vesmíru platí jedna konstanta, která je jistější než fyzikální zákony. Bůh je láska.
Žijeme uprostřed vesmírného konfliktu a náš svět okupuje nepřítel. Nicméně přijde den, kdy zlo, hřích ani hříšníci nebudou. Tehdy bude na nebi i v srdcích všech bytostí vepsáno, že Bůh je láska.
Když se podíváme do přírodního světa, vidíme, že země rodí trny a bodláčí. Zemětřesení a hurikány, sucho a povodně, mor a hlad trhají planetu na kusy. Přesto je v každém poupěti a pučící květině vepsáno, že Bůh je láska. „Dosvědčuje to každý květ a každé stéblo trávy. Ptáci svým zpěvem svědčí o Boží laskavé péči. Květy, které naplňují vzduch vůní, stejně jako vysoké stromy v lese nám připomínají, že Bůh chce, aby jeho děti byly šťastné.“ (Cesta k vnitřnímu pokoji, s. 17)
Když se Ellen Whiteová rozhodla sepsat monumentální historii dějin spasení – od vzniku zla v nebi přes život Ježíše až k obnovení všech věcí na konci času – její první slova byla: „‚Bůh je láska‘ (1J 4,16). Jeho přirozeností, jeho zákonem je láska. Vždy tomu tak bylo, navždy tomu tak bude. ‚Vznešený a Vyvýšený, jehož přebývání je věčné‘ (Iz 57,15), jemuž ‚patří stezky věčnosti‘ (Ab 3,6; B21), se nemění. ‚U něho není proměny ani střídání světla a stínu‘ (Jk 1,17)“ (Patriarchové a proroci, s. 12).
Po dopsání pěti knih s 3 600 stranami odložila pero. Poslední odstavec poslední knihy pentalogie zní: „Velký spor mezi dobrem a zlem skončil. Není už hříchu ani hříšníků. Celý vesmír je čistý. V celém nezměrném stvoření vládne soulad a štěstí. Od Boha, který všechno stvořil, proudí život, světlo a štěstí do všech stran nekonečného prostoru. Od nejmenšího atomu až po největší vesmírná tělesa, všechno živé i neživé, v nezkalené kráse a dokonalé radosti hlásá, že Bůh je láska.“ (Velké drama věků, s. 437)
I v mém životě je univerzální konstanta: Bůh je láska. Když se mi věci sypou pod rukama, vím, že Bůh je láska. Když všechno selže, vím, že Bůh je láska.
Chci si této konstanty držet. A vy?
—————————————————————————————————————————————-
Kdyby mi všichni třeba lhali
kdyby mé plány selhávaly
kdybych byla nejmenší z lidí
já přesto vím že někdo řídí
můj život a je moc laskavý
i mé okolí mi o tom vypráví
nikoli slovy z lidských úst
ale když vidím květy růst
anebo trávu se třpytem rosy
a bzučet mouchy včelky vosy
a létat ptáky k oblakům
to píseň tryskat dává rtům
a do srdce vděčnost píše mi
já vím že když nejhůř je mi
mám někoho komu ten svůj žal
předám na modlitbě a jdu dál
je místo ve vesmíru a v něm hrad
nad ním každý může vidět vlát
jak prapor královskou standartu
jež univerzální konstantu
napsánu má a ta stále platí
byť naše plány dosud hatí
běh času a existence hříchu
a slzy padající v mrazivém tichu
jsou symbolem hrozných chvil loučení
ta konstanta výsledek promění
byť vycházel by sebevíc tragicky
já pamatovat si ji chci navždycky
a když mi výsledky občas nevychází
na tuto konstantu hned sázím
s ní matematicky dojdu k řešení
ať v součtu odčítání násobení či dělení
výsledek vždycky dobře je
ta konstanta zní BŮH LÁSKA JE