Král bez koruny 9.10.2012

Zamyšlení na dnešní den 9.10.2012

Když se narodil Ježíš v judském Betlémě za dnů krále Heroda, hle, mudrci od východu se objevili v Jeruzalémě a ptali se: „Kde je ten právě narozený král Židů? Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit.“ Mt 2,1–2

.

KRÁL BEZ KORUNY

Král bez koruny, který sedí na travnatém úbočí hory a oblý kámen je jeho trůn. Jeho dvůr tvoří rybáři a zemědělci. Jednoduše obyčejní, chudí lidé. A král začíná mluvit. Popisuje principy, na kterých stojí jeho království, a jsou to slova nečekaná a překvapivá.

Zdání klame, protože On je skutečný král. Matouš, který barvitě tuto scénu vykreslil a předal nám jeho poselství, si je jistý. První věta jeho evangelia říká: „Listina rodu Ježíše Krista, syna Davidova, syna Abrahamova“ (Mt 1,1). Matouš dokáže vystopovat Ježíšovu genealogii až k nejslavnějšímu izraelskému králi Davidovi. A Matouš je také jediný, kdo zaznamenal, že v době Ježíšova narození se objevili mudrci od východu a ptali se: „Kde je ten právě narozený král Židů?“ (Mt 2,2). Jiný král, Herodes Velký, otázku mudrců nepřijal zrovna s nadšením.

Král Židů se nenarodil v královském paláci, ale ve stáji. Neležel ve zlatem vykládané královské kolébce, ale v jeslích. Neopatrovali ho dvořané, ale domácí zvířata. Bůh má smysl pro ironii, protože v dějinách světa se nikdy neobjevil král, jehož život by byl ve větším protikladu k očekávání lidí.

Ježíš byl králem bez koruny. Jediná koruna, kterou kdy vložili na jeho hlavu, byla ozdobena trny a korunovaci provedli posmívající se římští legionáři. A přesto svou korunu měl. Nebyla ze zlata a drahých kamenů, a přesto měla větší cenu. Byl korunován láskou a milostí.

Lidé, kteří hledali krále s tradiční královskou korunou, viděli v synu Davidovu pouze chudého vesničana. Nebrali vážně jeho slova, nenechali se dojmout jeho soucitem a nebyli ohromeni jeho zázraky. Nemohl být králem, protože nesplňoval jejich představu krále.

Ale ti, kdo měli oči otevřené a nechali se vést Božím Duchem, viděli v Ježíši někoho úžasného. Nenazývali ho králem (to by bylo trochu moc), ale cítili, že chtějí být v jeho blízkosti, že ho chtějí poznat.

Ježíši, buď dnes králem mého života.

—————————————————————————————————————————————-

Jsi král který neměl korunu

a nesedal jsi v rouchu na trůnu

jako pastýř jsi přišel pro své ovce

vyrvat je střelám zlého lovce

lidé se ti neklaněli

a někteří ti záviděli

že za tebou chodí zástupy

dočkal ses od nich potupy

a vyvýšili tě na kříži

mezi vrahy a šejdíři

a jedinou korunu ti dali

z trnů jež hlavu ti rozedraly

takže tvář krev ti zalila

a většina se s hrůzou odvrátila

bez pochopení významu

proč Bůh nechal roztrhnout oponu

a odkryl co dřív bylo skryto

smrt oběti vysvětlí to

jen jediný mohl splatit dluhy

za hříšné lidstvo a nikdo druhý

jen Ježíš byl ten vyhlížený král

kterého nakonec nikdo nepoznal

jen možná jediná to byla Marie

jež slzami mu na hostině nohy umyje

a dá mu vonnou myrrhou pomazání

za což odsoudí ji ti co nemají zdání

že byli v blízkosti nebeského krále

který byl prorokován dokonale

a přesto byli slepí a hluší

a jen málokdo na konci tušil

jaké dá nedělní ráno rozuzlení

odkrytý hrob a v něm není

mrtvý král jež neměl korunu

co i dnes touží sedět na trůnu

srdce každého z lidí

aby až přijde jak slíbil

mohl vzít všechny kdo jsou jeho

do království nebeského…

.

.

Přejít nahoru