Zamyšlení na dnešní den 5.11.2012 (deštivo ráno, +4, 0)
Na světě byl, svět skrze něj povstal, ale svět ho nepoznal. J 1,10
A SVĚT SE TOČÍ DÁL
Není žádné jméno na celé zeměkouli, které by lidé vyslovovali častěji. Jedině sám Bůh ví, zda zazní milionkrát nebo bilionkrát každých dvacet čtyři hodin.
Ježíš Kristus.
Odvrácenou stranou mince je skutečnost, že většina lidí ho vyslovuje bezmyšlenkovitě. Často si pomocí jeho jména lidé ulevují. Není výjimkou, že bývá součástí nadávky. Svět se snaží na Ježíše Krista zapomenout a vytěsnit ho na okraj. A přesto je Ježíš stále blízko. Každý pokus utlumit jeho naléhavý hlas vede pouze k tomu, že je stále hlasitější.
Slovo se stalo tělem. Stvořitel světa přišel na svět. A svět ho nepoznal. Síla hříchu oslepila lidský zrak.
A dnes tomu není jinak.
G. A. Studdert Kennedy jedinečným způsobem charakterizoval odmítnutí Ježíše ve své básni Lhostejnost:
„Když Ježíš přišel na Golgotu, pověsili ho na kříž.
Ruce a nohy mu prokláli hřeby. Kalvárie.
Korunovali ho korunou z trní, rudé a hluboké byly jeho rány.
Doba byla krutá a krvavá a lidské tělo bezcenné.
Když Ježíš přišel do Birminghamu, chodili kolem něj.
Nikdo mu neublížil, jen ho nechali zemřít.
Lidé nejsou hrubí a snaží se neublížit,
míjejí ho na ulici a Ježíš sedí v dešti.
A Ježíš se i za ně modlí: ,Odpusť jim, vždyť nevědí, co činí.‘
A studený vítr s deštěm bičuje jeho promrzlé tělo.
Lidé jsou doma a ulice osiřela.
Ježíš se schoulil u zdi a prosil za Kalvárii.“
Svět ho nepoznal, protože ho nechtěl poznat. Lidé se rozhodli nevidět a neslyšet.
—————————————————————————————————————————————-
Lidé kolem tebe chodí slepí hluší
zodpovědnost nesou aniž tuší
že řešení jejich každodenní ubohosti
je v tom když budou prostí
jako obyčejné děti malé
ty v tobě umějí vidět Krále
a také tě s láskou přijímají
jako toho kterého už znají
ze své zkušenosti dřívější
ty který nám chléb vezdejší
dáváš když prosíme o něj denně
nabízíš víc a nabídka stoupá v ceně
jak se čas krátí a ty jednou řekneš dost
dokonáno bude a nikdo už na milost
nepřijde protože bude soud
a hluší a slepí nemohou uniknout
jak ovce na porážku určené
napojené z otráveného pramene
beznadějně v davu natěsnány
shoří v ohni soudu jak balíky slámy
a zůstane jen popel v něm žádné zlato
dnes ještě vyléčit se nechat stojí za to
slepé a hluché i dnes uzdraví
ten odmítaný však stále laskavý
a soucitný a milující muž z Kalvárie
stojí u tvých dveří a déšť bije
klepe a ty se otevřít zdráháš
chce ti dát všechno tak proč ještě váháš…