Zamyšlení na dnešní den 4.12.2012 (-7, )
Tu mu ti spravedliví odpovědí: „Pane, kdy jsme tě viděli hladového, a nasytili jsme tě, nebo
žíznivého, a dali jsme ti pít? Kdy jsme tě viděli jako pocestného, a ujali jsme se tě, nebo nahého, a oblékli jsme tě?“ Mt 25,37.38
JEŽÍŠOVO POSLEDNÍ SLOVO
Poslední oslovení učedníků před popravou Ježíš vyprávěl svým oblíbeným způsobem. Jako podobenství. Ve 24. kapitole Matoušova evangelia dává obrysy celým dějinám spasení. Začne od doby učedníků a pokračuje až ke svému druhému příchodu. Ve 25. kapitole mluví o přípravě na závěr lidských dějin a své vyprávění uzavírá scénou, ve které jsou při posledním soudu odděleni spravedliví od svévolníků.
Podobenství o ovcích a kozlech se zdá odzbrojujícím způsobem jednoduché. Pastýř oddělí ovce od kozlů, přičemž kozly dá nalevo a ovce napravo. Ježíš říká, že tak tomu bude i v den posledního soudu.
Ježíš identifikuje sám sebe jako pastýře, který provede poslední rozdělení. „Až přijde Syn člověka ve své slávě a všichni andělé s ním, posadí se na trůnu své slávy; a budou před něho shromážděny všechny národy. I oddělí jedny od druhých, jako pastýř odděluje ovce od kozlů…“ (Mt 25,31.32). Je uklidňující vědět, že ten, kdo nás přišel zachránit a dal za nás svůj život, bude zároveň naším soudcem.
Nicméně myšlenka na rozdělení je znepokojující. Na základě čeho se bude dělit při posledním soudu?
Kritéria jsou nečekaná. Nikde se nezmiňuje, že nutným předpokladem je víra v Ježíše jako Spasitele. Navíc to vypadá, že hlavním měřítkem jsou lidské skutky. Jako by vše záviselo na tom, co jsme udělali a neudělali.
Co se stalo s evangeliem? Kde je milost?
Přemýšlejme hlouběji. Někdy totiž přes stromy nevidíme les.
Ježíš na posledním soudu odděluje ovce od kozlů. Neprohlašuje jedny za kozly a druhé za ovce. Oni už jimi jsou a Kristus pouze odhaluje jejich pravou identitu.
A skutky? Nebo lépe řečeno jejich nedostatek? Všimněte si elementu překvapení. Ovce jsou šťastně překvapené, že jsou chváleny za to, co udělaly. V jejich životě se musela projevit proměňující moc milosti, ale ony si toho nevšímaly. Nevysloužily si spasení tím, že dělaly dobré skutky. Dělaly dobré skutky, protože byly spaseny.
Nejedná se o spasení podmíněné skutky, ale skutky potvrzené.
————————————————————————————————————————————–
Naše skutky jsou důležité
jako šaty na míru šité
buď padnou jako ulité
a pohnutky jsou jimi zakryté
nebo je to oděv pro parádu
a můžeš očekávat zradu
že někde se na nich projeví
kdo skutky dělá aniž ví
že za ně má dostat odměnu
až Pán se vrátí na scénu
ten bude v onen den
od Pána veřejně pochválen
kdo však skutky záměrně dělá
ten žije více podle těla
a nepochopil ducha milosti
často trápíval se úzkostí
nad otázkou kdo spasen bude
pronásledovala ho všude
a neměl jistotu spasení
a jestli ho Pán odmění
až navrátí se zpět
problém starý jako svět
už první syn Adama a Evy
ukázal bratrovraždou že to neví
že Pán oceňuje poslušnost
a proto vezme na věčnost
ovce které ho poslouchaly
aniž by o sebe tím dbaly
konaly dobro pro své bližní
všímaly si když druhý žíznil
a sytily hlad ducha i těla
ne proto že se to dělá
ale sama láska je vedla k nim
světlem těšila a plašila stín
zatímco kozlové svoje skutky dobré
směnili na mince víc než drobné
až nezbylo z nich vůbec nic
proto jim Pán může říct
že neměli žádnou víru
a měřili vše přes svoji míru
a dočkali se též svojí odměny
divadlo končí a oni jdou ze scény
bez důkazů že vůbec kdy žili
na nicotu se nenávratně proměnili….