Zamyšlení na dnešní den 26.2.2013 (-2, mlhy, odpoledne sluníčko, -3 )
Buďte spokojeni s tím, co máte. Vždyť Bůh řekl: „Nikdy tě neopustím a nikdy se tě nezřeknu.“ Žd 13‚5
Spokojenost v jakékoli situaci
„Kéž bych už byla vdaná, pak bych byla skutečně šťastná. Kdybych měla rodinu, byla bych spokojená a naplněná.“
Od doby, kdy se mi hlavou honily tyto myšlenky, už uplynula řada let. Během nich se mnohé mé kamarádky vdaly a založily rodinu, ale já jsem stále byla svobodná a čekala na toho jedinečného muže, kterého pro mě Bůh vybral, a stále jsem doufala, že jednou také budu mít vlastní rodinu.
Jedna věc se však změnila. Dnes se již cítím skutečně šťastná. Naučila jsem se být spokojená v jakékoli situaci či stavu, ve kterém jsem — ať jsem vdaná či svobodná, s rodinou či bez ní, zavalená prací či zcela bez práce. Ať jsem v jakékoli situaci, musím se vždy rozhodnout, jak na ni zareaguji. Já jsem se rozhodla být šťastná a spokojená.
Už mnohokrát mi vdané kamarádky říkaly: „Ty se tak máš, když jsi svobodná. Můžeš si dělat, co chceš a kdy chceš. Máš o tolik více příležitostí a možností.“ Moje odpověď byla: „Přála bych si někoho, kdo se se mnou o tyto příležitosti podělí. Přála bych si být milována a mít muže, kterého bych milovala já, pokud je to Boží vůle.“
Sousedova jablka se vždy zdají lepší než ta naše. Je lidskou přirozeností být nespokojený a reptat na život. Bůh nám však praví: „Buďte spokojeni s tím, co máte. Vždyť Bůh řekl: ‚Nikdy tě neopustím a nikdy se tě nezřeknu‘“ (Žd 13‚5). Bůh nás miluje víc, než by to dokázal kterýkoli člověk. Dopřeje nám věci, po nichž naše srdce touží, jsou-li pro nás tím nejlepším. Budeme-li mu důvěřovat a trpělivě na něj očekávat, zatímco v našem životě působí, on zcela jistě odpoví na volání našeho srdce.
Mezitím však můžeme být spokojení a šťastní a děkovat Bohu za situaci, ve které se zrovna nacházíme. Skrze zkoušky, jimiž procházíme, nás Bůh učí větší důvěře v něj, učí nás být šťastní a spokojení v naší stávající situaci a nedovolit okolnostem určovat, v jakém světle se díváme na svůj život. Volba je na nás. Jak se rozhodnete?
Modlím se, aby vaše odpověď byla stejná jako Jozuova: „…já a můj dům budeme sloužit Hospodinu“ (Joz 24‚15). Veronika Skeltonová
————————————————————————————————————————————
Jsem spokojená s tím co mám
proč si to ale nepřiznám
že někdy jsou moje touhy větší
což o mé vděčnosti málo svědčí
nejde vždy jenom o hmotné věci
o touhu žít ve zlaté kleci
i v duchovní oblasti mě leckdo předčí
v sousedově zahradě se zdají být jablka větší
dokud si člověk neuvědomí
dokud ho neusvědčí svědomí
z hříchu který nic nedává
vždyť závist nic nerozdává
jen bere v srdci klid
nedá se s ní žít
prostý spokojený život
a přece se k ní snadný důvod
v srdci lidském tak lehce rodí
když zdá se mi že se víc pro mě hodí
to co má bližní můj
jestli to znáš tak pamatuj
že závist je cesta do pekel
už mnohý ztracený po ní šel
dokud až je to k nevíře
neskončil v náruči Pastýře
jak ovečka chycená do keře
s ostny podobnými nevěře
sama se vymanit nedokáže
je dobře stavět k očím stráže
a kontrolovat myšlení
jestli se něco nemění
v mém žebříčku hodnotovém
je dobře kdy není vždycky po mém
je lépe svěřit svou cestu Pánu
on umí hříchu lvům zavřít tlamu
a ochránit mě od zlého
chci spolehnout se na Něho
v plné důvěře a doufání
to mě nejen od závisti uchrání…