Zamyšlení na dnešní den 3.11.2012 (+2, +2,sobota F.Beneš, zmatený zač. MT, odpoledne nebylo…)
Proto se tím více musíme držet toho, co jsme slyšeli, abychom nebyli strženi proudem.
Žd 2,1
STRŽENI PROUDEM
Bylo větrné dubnové odpoledne a dva chlapci, staří sedmnáct a patnáct let, vyrazili plachtit poblíž Sullivanova ostrova u pobřeží Jižní Karolíny. Pobřežní hlídka ten den vydala varování před nepříznivým počasím a nedoporučovala malým plachetnicím vyrážet na moře. Josh a Troy ale neuposlechli a vyrazili do vln.
Brzy pochopili, že budou mít potíže. Snažili se doplavat k pobřeží a táhnout loďku za sebou. Lidé na pláži nezaslechli jejich volání. Proud je pomalu, ale jistě odnášel od břehu a za několik hodin byli na širém moři. Bez zásob jídla a čerstvé vody, vydáni napospas větru a vodě, začali propadat zoufalství. Hodiny se změnily v dny. Slunce nemilosrdně žhnulo. Kolem lodě začali kroužit žraloci v předtuše kořisti.
Kluci se snažili utišit žízeň mořskou vodou a chladit se v oceánu, ale žraloci je brzy zahnali zpátky do lodě. V noci si předávali jedinou vestu, kterou se snažili zahřát. Sami a uprostřed Atlantského oceánu začali věřit, že se na obzoru objevuje pobřeží Afriky. Místo toho byli asi 200 kilometrů severně. Šestý den začali ztrácet veškerou naději. Patnáctiletý Troy začal volat Boha, aby „ho vzal k sobě“.
O několik hodin později se na obzoru objevila rybářská loď, která oba chlapce vzala na palubu. Spálení, dehydrovaní a k smrti unavení byli převezeni na loď pobřežní hlídky, která jim poskytla lékařskou péči. Odtud zavolali zoufalým rodičům.
„Modlili jsme se za zázrak a zázrak se stal,“ řekl kapitán pobřežní hlídky. A když Troyův tatínek vzal sluchátko a uslyšel hlas svého syna, začal křičet na celý dům: „To je můj kluk, to je můj kluk! Našel se, našel se!“
Zázračná záchrana. Vytaženi ze smrtícího moře, když už ztráceli naději. Příběh o milosti.
Zároveň je to příběh o proudu. Jako Troy a Josh, i my někdy nedbáme varování o špatném počasí. A za chvíli jsme na moři, daleko od pevniny a žraloci kolem nás krouží.
Někdy nás strhává proud a my si toho nevšímáme. Jediný bezpečný kurz nám dává evangelium. Držme se ho.
—————————————————————————————————————————————
Někdy nás strhává silný proud
a jsme schopni si nevšimnout
do jakého nebezpečí nás vleče
když vymaníme se z Boží péče
a spoléháme na svou rozumnost
až hyneme prosíme o milost
a někdy už může pozdě být
stává se že musíme zaplatit
svým zdravím nebo i životem
a pak se v slzách ztrácí den
kdy dorazí podobné špatné zprávy
a beznaděj a tma se snese na hlavy
těch z nichž se stali pozůstalí
po dětech co výstrahu zanedbaly
takové věci se den co den stávají
a lidé pošetilí varování nedbají
na chvíli jsou zprávou zasaženi
a druhý den se kulisy zas změní
a život se žene pořád dál
každý z nás už to prožíval
kdy modlil se ať se zázrak stane
a nestanou se věci o nichž máme
rozhodovat s rozvahou a klidem
Bůh dostatek moudrosti dal lidem
a oni ji nerozvážně mění
za hazard jež pozbude ceny
v okamžiku v zlomku vteřiny
a pak jenom jeden Jediný
může zastavit rozběhnutý děj
ne na sebe na Něj spoléhej
když uchopí tě proudy vod
on je záchrana tvá tvůj Lodivod…