Věže ticha 23.9.2012

Zamyšlení na dnešní den 23.9.2012

Vymazal dlužní úpis, jehož ustanovení svědčila proti nám, a zcela jej zrušil tím, že jej přibil na kříž. Tak odzbrojil a veřejně odhalil každou mocnost i sílu a slavil nad nimi vítězství. Ko 2,14.15

.

VĚŽ TICHA

Na západním pobřeží Indie, nedaleko Bombaje, žijí Pársové, potomci kdysi slavného lidu. Před čtrnácti sty lety odešli z Persie, kterou tehdy oblehli Arabové a zavedli v ní islám.

Pársové dnes tvoří zlomek obyvatel Indie. Není jich ani sto tisíc a stále jich ubývá; mají však obrovský vliv na společnost. V jejich řadách najdete kapitány průmyslu, přední lékaře a další odborníky a umělce.

Jejich náboženství, kvůli kterému odešli ze své země, bylo v době, kdy byla Persie mocnou říší, velmi rozšířené. Jeho zakladatelem byl Zoroaster, který učil, že země, voda a oheň jsou posvátné. Chrámy Pársů se vyznačují věčně hořícím ohněm.

V důsledku tohoto učení vznikl zajímavý způsob zacházení s mrtvými. Jelikož je podle Pársů země posvátná, není možné do ní pohřbívat zesnulé. Stejně tak není možné spálit je či vhodit do řeky.

Z toho důvodu Pársové staví „věže ticha“, vysoké kruhové stavby beze střechy, v nichž mrtví odpočívají pod širým nebem. Supi ohlodají kostry, které se působením slunečního záření a povětrnostních vlivů postupně rozpadnou.

Ježíš byl pohřben úplně jinak. Byl uložen do kamenné hrobky. Jeho přátelé plakali. On však vstal z mrtvých jako vítěz. Zničil moc hříchu. Očistil náš trestní rejstřík. Odstranil dlužní úpis tím, že jej přibil na kříž. Odzbrojil síly temnoty, vysvlékl je do naha a nechal je kráčet ulicemi.

Všude kolem se ozývaly radostné výkřiky: Vzdejte chválu našemu Zachránci! Ježíš vládne! Stvořil nebe a zemi, spasil lidstvo a zvítězil nad smrtí! Nebem zazněl překrásný zpěv:

„Brány, zvedněte výše svá nadpraží,

výše se zvedněte, vchody věčné,

ať může vejít Král slávy“ (Ž 24,7).

—————————————————————————————————————————————-V tichu se rodí spousta věcí

možná ty nejkrásnější přeci

jako je láska pokoj radost

a milost co upokojí žádost

každého srdce jež se trápí

ať už se v kalné vodě nepotápí

a nezkouší vyzvednout co je na dně

co mrtvé je nenese v sobě žádné

užitečné podněty pro pokračování

spíš jen nechutně zavání

aniž ti v něčem poradí

a taky ti sotva prozradí

jak se opakování chyb vyhnout

místo toho nech v srdci líhnout

čisté myšlenky o naději

a všechno mrtvé raději

nech odpočívat napořád

jdi kupředu a nedívej se vzad

tvá cesta přece nekončí tady

ty vrátíš se jednou do zahrady

kde všechno bude známé i jiné

a kde řeka času splyne

s věčností už navždycky

co vypadalo tragicky

se v radost nekonečnou změní

a bezcenné nabude zpět ceny

jen neboj se už vykročit

pohyb vpřed znamená žít…

.

.

.

Přejít nahoru