Zamyšlení na dnešní den 11.12.2012 (-5, sněžení, vítr, -10 sněžení )
Přivedl jsi mě zpět z prahu smrti, mé nohy stály na okraji útesu. Teď se procházím v pokoji
s Bohem sluncem prozářenými loukami života. Ž 56,14 (volný překlad)
SLUNCEM PROZÁŘENÉ LOUKY ŽIVOTA
Milost je procházkou sluncem prozářenou loukou života.
Jako kluk jsem vyrůstal v domě na severním okraji města. Hned za naší zahradou začínala rozsáhlá pole, na kterých jsme s kamarády pouštěli draky. Za polem byla cesta a za cestou stál vojenský sklad, který byl otevřený i pro veřejnost. Celému okolí dominoval osamělý strom a pod ním betonové kriketové hřiště. Věci na kriket jsme nosívali přes pole na to opuštěné vojenské kriketové hřiště. Pokud jsme šli ještě dál, rozprostřel se před námi pšeničný lán. Vybavuji si, jak jsme se prodírali mezi klasy, téměř velkými jako my sami. Leželi jsme na zádech mezi obilím, skryti před světem, sledovali mraky plující na nebi a poslouchali bzučení hmyzu.
Australské slunce je jasné a zářivé. Vždycky když se vracím do rodné země, udivuje mě, jak jasné je místní světlo. Další místo, které mám spojené se světlem, je Irsko. Není tak jasné, ale jemnější a dává přírodě půvabný nádech.
Byly to bezstarostné dny. Chodili jsme prostovlasí, beze strachu ze slunce a ultrafialových paprsků.
I dnes se procházím sluncem zalitými loukami, ale něco se změnilo. Poznal jsem „klidnou, zádumčivou hudbu lidského bytí“ (Wordsworth). Pocítil jsem ledový dotek smrti a hleděl dolů z útesu bolesti. Bůh milosti mi dal nevyjádřitelnou radost a pokoj z toulání se prosluněnými loukami.
Když jsem studoval na Avondale College v Austrálii, sbor zpíval píseň „Můj Bůh a já“. Její text vypráví o člověku, který se drží s Bohem za ruku a společně se procházejí. Vyprávějí si jako přátelé. Společně se smějí. Bůh člověku vysvětluje záměr, který má s jeho životem. Boží plán pro nás byl vytvořen dávno předtím, než jsme se narodili. Píseň vrcholí popisem toho, co teprve čekáme. Nakonec tato země pomine a přijde země nová. „Bůh a já“ půjdeme stále spolu. Vždycky.
Bože, vezmi mne za ruku a pojď se mnou.
—————————————————————————————————————
Vezmi mě za ruku a se mnou pojď
z mých problémů mě vysvoboď
buď ručitelem pro mé dluhy
a nedovol ať mě a mé druhy
ničí ten životů hubitel
je to i tvůj nepřítel
a přece i on vyšel ze tvé ruky
a pečoval o andělů pluky
ke tvé chvále a slávě
a možná proto právě
že tvé ruky se tehdy držel
se začal chovat příliš drze
a hlavu svou zvedal stále výš
chtěl ovládnout tvoji říš
v níž láska spravedlivě vládla
až jednoho dne ta klec spadla
a musel jít zas o dům dál
moc daleko se nedostal
jen tam odkud úniku nemá
a každá srdcervoucí scéna
je vlastně jeho dílem
nevadí mu že hynem
že smrt nás tady kosí
a pláč oči dětí rosí
až příliš často kvůli bolesti
zdokonalil se ve lsti
jak lež vydávat za pravdu
a hodně lidí opravdu
mu stále na lep sedá
láska se naštěstí nedá
nahradit vůbec ničím
a možná se logice příčí
jak všechno bylo dál
tys řešení problému znal
a na sebe vzal jsi naši vinu
v žáru dne nás kryješ v stínu
a v noci nám cestu osvětlíš
kvůli nám dokonce i kříž
nebylo zatěžko ti nést
tou nejbolestnější ze všech cest
a vydat se do posledního dechu
tím zbavuješ nás zla cejchu
a ve svém úsilí zachránit svět
nám dovoluješ vyprávět
příběh o tom jak slávy král
se svojí vznešenosti vzdal
a nabídl víc než jen svou ruku
svou obětí poskytl všem záruku
že stačí uvěřit jeho slibu
že vrátí se a světa bídu
promění a královský řád
už bude platit napořád
zaplatil draze za náš hřích
má vepsáno to ve dlaních….