Zamyšlení na dnešní den 16.11.2012 (-1, polojasno, 0, větrno, mraky – večer v Pomezí hořelo )
Ne že bych si naříkal na nedostatek; naučil jsem se být spokojen s tím, co mám. Fp 4,11
KAZATEL, KTERÝ NEDOKÁŽE VYSLOVIT JMÉNO „JEŽÍŠ“
David Ring je úspěšným kazatelem ze všech úhlů pohledu. Nepatří k žádné církvi, a přesto už promlouval ve více než 6 000 sborech, dokonce v celoplošné televizi v USA. Každý rok dostává kolem 400 pozvánek od sborů, které se doslechly o jeho inspirativním poselství.
A přesto o sobě tento kazatel říká: „Vždyť ani nedokážu pořádně vyslovit slovo „Ježíš“. David zadrhává a navíc má i pohybové omezení. Když jí, dostává neovladatelný třes. David onemocněl dětskou mozkovou obrnou, když při narození došlo na 18 minut k přerušení přívodu kyslíku do mozku. Vyrostl s pocitem odmítaného dítěte. Byl terčem posměchu ostatních dětí, které si dělaly legraci z jeho chůze i řeči.
David Ring si ale byl jist, že jedna osoba ho miluje. Jeden člověk pro něj znamenal bezpodmínečné přijetí a bezpečí. U maminky našel vždycky útěchu.
Jenže potom zasáhla jeho život další tragédie – Davidova maminka onemocněla rakovinou a zemřela. Davidovi bylo tehdy čtrnáct let a ztratil veškerou vůli k životu. Najednou už neměl proč žít. Byl sirotkem (tatínek zemřel ještě dříve) a měl pocit, že je na světě zoufale sám.
Hospodin na Davida nezapomněl. V jeho tragickém životě zazářil paprsek milosti. Jednoho dne přišel David do kostela a našel Ježíše Krista. Předtím si byl jist, že ho Bůh nenávidí, protože se narodil postižený. V tuto chvíli ale poznal, že je pro Ježíše vzácný takový, jaký je.
Změnil svůj postoj k životu. Od té chvíli začal dělat „nemožné“ věci. Dokončil vysokou školu, oženil se a má čtyři děti. A navíc udělal tu nejméně pravděpodobnou věc – stal se kazatelem evangelia.
„Podívejte se na mě,“ říká. „Prodělal jsem mozkovou obrnu. Na co si stěžujete vy?“ Vyzývá své posluchače, aby přestali kňourat a začali něco dělat pro druhé. Chce, aby lidé viděli svá požehnání a nechali Hospodina, aby je vedl k hlubší a smysluplnější službě.
David rád cituje Pavlova slova o spokojenosti (Fp 4,11). A ještě pokračuje třináctým veršem: „Všecko mohu v Kristu, který mi dává sílu.“ Takový je příběh života Davida Ringa. Jak říká: „Všichni kulháme do Božího království, ale až se tam dobelháme, tak všichni poběžíme!“
—————————————————————————————————————————————
Vyslovit jméno Ježíš ještě neznamená nic
však otevřít mu srdce je už mnohem víc
pozvat ho dál ať ve mě žije
a naplní mě melodie
která se od něj šíří
on vždycky správně míří
a nikdy nemine cíl
touží aby ve mně žil
a ve spojení ducha a těla
abych rostla a stále měla
na prvním místě Boží věc
která se projeví nakonec
na každém jednotlivém kroku
nevím kolik ještě roků
budu s ním chodit po zemi
nechci svět plnit frázemi
o tom jak by měl vypadat
člověk se učí milovat
Boha i bližního a taky sebe
vždyť láska hřeje když tě zebe
nenávist světa a jeho chlad
jen láska utiší i hlad
po opravdové spravedlnosti
jen ten kdo žije z milosti
může být vděčný za každý nový den
vidí že dál se naplňuje sen
o království nebeském
a nese lásku jako diadém
na svém čele jako znamení
už ví že láska podobná je prameni
který osvěží když únavu už cítíš
pookřeješ a zas druhý dech chytíš…