Zamyšlení na dnešní den 11.5.2013 (prší, +7, deštivo +6)
Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese hojné ovoce;
neboť beze mne nemůžete činit nic. (Bible, Evangelium podle Jana 15‚5)
Nová doba
Jak často se to stává v životě národů: dojde ke změně vlády, změně poměrů. Když je to k lepšímu, je to vítáno. Horší je to naopak. Každá doba má rovněž své zkoušky, které odhalují charaktery. Někdo snese útlak a vzdoruje mu, ale ztratí-li utiskovatele, neví si rady se svobodou. Jiný je v době svobody vzorný a ukázněný, ale v čase útlaku ovlivní jeho jednání strach.
Pokud se nám v minulých čtyřech desetiletích totality zdálo, že jsme žili příliš jednotvárně, pak dnešní významné změny svědčí bezesporu o všeobecném zrychlení, které se dotýká života každého člověka, křesťany nevyjímaje. Ba naopak, v době lhostejnosti a zpochybňování osvědčených hodnot jsme jako věřící povoláni svědčit o naději a vyznávat víru, která byla „jednou provždy odevzdána Božímu lidu“. Jsme povoláni „právě pro chvíli, jako je tato“.
Nová doba také přinesla nové možnosti. Už nejsme jen námezdními dělníky nebo podúředníky. Dnes můžeme být víc. Máš-li pro to schopnosti, můžeš se klidně stát ředitelem akciové společnosti, primářem nemocničního oddělení, dobře prosperujícím podnikatelem. Co vše však s tím souvisí, to si už odzkoušel nejeden z nás. Začínáme si už také uvědomovat ono ve světě tolik známé „čas jsou peníze“. Ale v tomto případě platí více než kdy jindy další moudro — „nic se nemá přehánět“.
Často — žel někdy až příliš pozdě — zjišťujeme, že úspěch na jedné straně vyžaduje oběti na straně druhé. Modleme se, ať na oltář „úspěchu“ v každodenním spěchu nepoložíme své děti, vztahy se svými partnery, štěstí svých domovů. Zkusme si dnes udělat trochu času a popřemýšlet nad tím, co nás stál tzv. „úspěch“. Přemýšlejme, dokud ještě máme čas. Ať nakonec nemusíme spolu se Šalomounem říci: „Marnost, marnost, všecko je marnost…“
Věra Gajdošíková
—————————————————————————————————————