Zamyšlení na dnešní den 12.6.2013 (+1, polojasno) Míša výlet se spaním, KZ
I řekl Hospodin Bůh: „Není dobré, aby člověk byl sám. Učiním mu pomoc jemu rovnou.“ I uvedl Hospodin Bůh na člověka mrákotu, až usnul. Vzal jedno z jeho žeber … a utvořil z žebra, které vzal z člověka, ženu a přivedl ji k němu. (Bible, Genesis 2‚18.21—23)
Mluvte spolu!
Být někdy sám je prospěšné. V samotě vyrůstali duchovně silní lidé. Jan Křtitel i apoštol Pavel před svým veřejným působením trávili chvíle v samotě.
Zlá je osamělost. Osamělost je pocit, stav duše. Člověk se cítí být sám, i když je třeba uprostřed davu spěchajících lidí. Tento pocit můžeme prožít v cizím městě, kde nikoho neznáme. Tento pocit osamělosti se objevuje zvláště ve chvílích, kdy se potřebujeme sdílet — ať už se svou radostí, nebo žalem — a nemáme s kým.
Potřeba sdílení by měla být naplňována především v manželství. Mluvit „spolu“ je však něco jiného než „mluvit na sebe“. Hovořit spolu znamená sdílet se se svými pocity, radostí, uspokojením, ale i nelibostí, úzkostí a obavami. Řekl jsi již dnes své manželce něco hezkého?
Povzbudila jsi dnes nějakým způsobem svého muže? Ludvík Švihálek
—————————————————————————————————————–