Zamyšlení na dnešní den 12.7.20132 (+8, deštivo, +10)
Nenávist vzbuzuje sváry,
ale láska přikrývá všecka přestoupení.
(Bible, Kniha Přísloví 10:12 – PBK)
Jak utlumit svár
Láska je však také ohrožena. Může vychládat či se postupně ztrácet. Co ohrožuje lásku? Ve verši 12 se mluví o jejím protikladu, nenávisti. „Lidé, kteří jsou si nejblíže, se také nejvíce nenávidí,“ řekl jeden římský básník. Nenávist je ale obecný výraz vyjadřující silný negativní emotivní náboj. Bible však vidí zřetelně její projevy, které jsou také současně příčinou, jež ji vytváří: Nenávist vzbuzuje sváry.
Podle Bible se na vzniku svárů podílejí oba, žena i muž. Co je příčinou svárů a sporů? Na straně obou, muže i ženy, to bývá pýcha a zpupnost. Výrazněji mužský důvod sporů je choleričnost a vznětlivost. „Člověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší“ (Př 29‚22; PBK). Ženy zase zavdávají příčinu ke svárům tím, že přidávají kapku po kapce. „Neustálé zatékání vody v době dešťů a svárlivá žena jsou totéž“ (Př 27‚15). Kdo jste někdy stanoval v době, kdy stále pršelo, a kapalo vám na hlavu, pak víte, o čem Bible mluví. Svár vzniká z toho, když oba chtějí toho druhého trumfnout a mít rozhodující slovo. To se přihodilo i Ježíšovým učedníkům. „Vznikl mezi nimi spor, kdo z nich je asi největší“ (L 22‚24).
Jak překonat sváry, které poškozují lásku a nakonec obracejí lidi proti sobě? Včas se sporem přestat. „Protrhne vodní hráz, kdo začne svár, přestaň dřív, než propukne spor“ (Př 17‚14). „Je ctí pro muže upustit od sporu, kdejaký pošetilec jej však rozpoutává“ (Př 20‚3).
Nechat si poradit někým dalším, kdo je mimo spor. „Ze zpupnosti vzniká jen hádka, kdežto u těch, kdo si dají poradit, je moudrost“ (Př 13,10).
Snad nejdůležitější je ovšem odpuštění. Vždyť různých přestupků se dopouští každý člověk, a tak se zdá, že svět stojí na dvou věcech — na lásce a na odpuštění. Kdo stojí o lásku, přikrývá přestoupení.
S odpuštěním úzce souvisí i pokora, uznání, že ten druhý má také svou pravdu, která je důležitá, a má na ni právo (Př 17‚9). „Nic nečiňte skrze svár anebo marnou chválu, ale v pokoře pokládejte jeden druhého za přednějšího než sebe“ (Fp 2‚3). Pokora znamená uvědomovat si, že každý má právo na to, co je beze mne. Je to uvědomění si toho, že ten druhý má právo být i beze mne sám sebou.
Mikuláš Vymětal