Zamyšlení na dnešní den 15.12.2013 (-2, polojasno, -3) včera večer jsem po návratu od Vincenců nenakrmila koťata a dnes ráno už tu žádné nebylo… ani ta dvě větší, ani těch 5 mrňousů… A poorali louku za domem, což je humus a jsou to pitomci….
Vy jste byli povoláni ke svobodě, bratří. Jen
nemějte svobodu za příležitost k prosazování
sebe, ale služte v lásce jedni druhým.
Vždyť celý zákon je shrnut…
v jednom slově: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého! Chci říci: Žijte z moci Božího Ducha, a nepodlehnete tomu, k čemu vás táhne vaše přirozenost. (Ga 5‚13.14.16)
Nalézt i ve zralém manželství nový smysl
Můžete si říct: Dosud jsem stavěl svou partnerku před hotové věci. Nechápal jsem, že své tělo, tedy pozemský život, mám pro ni. Bral jsem ji i děti jako brzdu ve službě mým idolům. Přijímám ji teď jako pomoc, jako prvního pozemského přítele, se kterým se mohu dohodnout a vzájemně podepřít, abych mohl odvést tu nejlepší službu svému Pánu. Abych mohl napřít své síly a být — jak píše apoštol — více k službám svému Pánu (1K 7‚29—31).
Ale, milé sestry, stejně to platí naopak i z vašeho pohledu. Drobečci v peřinkách budou za chvíli dobývat svět a my budeme ještě před důchodem moci na plný plyn sloužit svému Pánu.
Dovolte mi uvést příklad ze švédské historie: Do roku 1967 se po švédských silnicích jezdilo v autech, která měla volant jako u nás na levé straně. Ač to zní neuvěřitelně, jezdilo se po levé straně silnice, tedy přesně opačně než u nás. Představte si, jak se asi předjíždělo… A to až do 3. září 1967, kdy se provoz na silnicích od 01.00 až do 06.00 ráno zcela zastavil. Auta pomalu dojela domů, provoz pomalu utichl a vše se zklidnilo. Od šesté hodiny pak jezdila auta podle nových pravidel vpravo, jak je tomu až dodnes. Pro velké změny je třeba velký okamžik a dostatek času pro to, abychom jej vychutnali.
Nemyslím, že by vše bylo jednoduché, krátké a jasné. Pokud je třeba v našich životech něco měnit, je na to potřebný velký okamžik a také dostatek času, abychom vše udělali pořádně.
Můžete nad tím mávnout rukou a dál si žít po svém. Můžete zavřít tuto knihu s tím, že je třeba o novém nasměrování vašeho manželství mluvit. A můžete od ní odejít s rozhodnutím, že začnete společně hledat, jak si pravidla života lépe urovnat. To, že se začneme učit být pomocí tomu druhému a že si budeme dávat volno ke službě Pánu Bohu, to je pokání. A to nám pomůže ke smyslu života, k životu na plný plyn!
Daniel Kvasnička