Zamyšlení na dnešní den 27.12.2013 (+1, mlhavo, +2, silný vítr navečer ) byli jsme s Míšou na večerní procházce po západu slunce v lese
Před šedinami povstaň a starci vzdej poctu.
Boj se svého Boha. Já jsem Hospodin.
(Lv 19‚32)
Úcta ke stáří
Kdyby byla jen jedna věc, kterou bychom se mohli od Ježíše naučit, týkalo by se to jeho nesobeckého ducha sloužícího a pečujícího o druhé.
Naší největší bitvou je boj s vlastním já. Přirozeným sklonem našeho já je vidět pouze vlastní potřeby a přání a upřednostňovat vlastní touhy před potřebami druhých.
Mé rodině se dostalo příležitosti pečovat řadu let o mého stárnoucího otce. S tím souviselo mnoho obtížných situací, včetně nutnosti vzdát se části životního prostoru a někdy i soukromí a přizpůsobit se jeho způsobům. Vyžadovalo to od nás změny v našem denním rozvrhu, věnování času a přizpůsobení našeho denního režimu jeho potřebám.
Brzy jsme zjistili, že požehnání pramenící z našeho dávání sebe samých zdaleka převýšilo cokoliv, čeho jsme byli nuceni se vzdát. Zapojení našich dětí do pomoci v péči o jejich dědu napomohlo k vytvoření silného vztahu mezi nimi. Lépe ho poznali a bylo pro ně zajímavé dozvídat se o podrobnostech jeho života. Jako kdyby se mé děti setkaly s živou knihou plnou báječných příběhů. Vždy budou s láskou vzpomínat na ty cenné chvíle strávené rozhovory s mým otcem a hraním si s ním. Sloužit mu nebyla jen další domácí povinnost, ale považovali jsme to za přednost.
Během pobytu u nás doma ovlivnila přítomnost mého otce i život nás jako manželů. Jeho oddání Kristu se dotklo našich srdcí a bylo nám příkladem. Jeho věrný modlitební život a studium Písma učinily z jeho života skutečný odlesk Ježíše. Jeho zkušenosti nám byly inspirací k hledání a radování se ze stejně hlubokého vztahu s Ježíšem, jaký měl on. Jeho moudré rady během let nám byly velmi prospěšné a nikdy mu nebudeme schopni dostatečně vyjádřit své díky. Tolik jsme obdivovali jeho pracovitost, se kterou stále hledal nějakou práci kolem domu, aby si ukrátil dlouhou chvíli a také vypomohl naší rodině. To byl pro nás všechny velký příklad, obzvláště pro děti. Zjistili jsme, že sdílení domácnosti s mým otcem nás jako rodinu stmelilo. Dávali jsme hodně ze sebe, ale na oplátku jsme přijímali nesčetná požehnání. Počátkem tohoto roku se můj otec rozhodl strávit poslední roky svého života v rodné domovině, ale jeho kladný vliv na naši rodinu dodnes přetrvává.
Osman (Forewer Family)