Zamyšlení na dnešní den 6.1.2014 (*1, polojasno až slunečno, -1)
„Když Herodes poznal, že ho mudrci oklamali,
rozlítil se a dal povraždit všechny chlapce
v Betlémě a v celém okolí ve stáří
do dvou let…“
Mt 2‚16—19
Herodův osudný omyl
Mudrci hledali právě narozeného krále. Jako pohané nevěděli, že Bible Ježíše nazývá Králem králů. I Herodes se spletl. Bral Ježíše jako konkurenci v boji o svůj trůn. Proto se s ním pustil do nerovného boje. Zdánlivě měl převahu — byl vládce a měl vojáky. Kdežto Ježíš byl malé dítě odkázané na péči rodičů.
Nakonec vše dopadlo přesně naopak, než jak by se na první pohled mohlo zdát. Josef odvedl Marii i Ježíše do Egypta a tam počkali, dokud Herodes nezemřel. Jak je možné, že Herodes prohrál, když měl na své straně všechny trumfy?
Herodes žil mezi Židy. Byl jejich král. Díky mudrcům zjistil, že Bůh už 700 let dopředu předpověděl, kde se narodí Mesiáš. Věděl, že Ježíš je král, který přišel z nebe. Přesto se ho rozhodl zabít. Chtěl zabít Boha. Nebylo to příliš troufalé?
Když zjistil, že mudrci se vrátili na východ jinou trasou, přepadl ho vztek. A ten je špatný rádce. Poslal do Betléma vojsko s jasným rozkazem: „Zabít všechny děti do dvou let!“
„Když Herodes poznal, že ho mudrci oklamali, rozlítil se a dal povraždit všechny chlapce v Betlémě a v celém okolí ve stáří do dvou let, podle času, který vyzvěděl od mudrců. Tehdy se splnilo, co je řečeno ústy proroka Jeremjáše…“ (Mt 2‚16—19).
Herodův problém byl v tom, že Ježíše považoval za konkurenci. A přitom Ježíš nepřišel, aby Heroda zbavil trůnu. Přišel, aby porazil hřích. Přišel naplnit slova proroka Izajáše: „Duch Panovníka Hospodina je nade mnou. Hospodin mě pomazal k tomu, abych nesl radostnou zvěst pokorným, poslal mě obvázat rány zkroušených srdcem, vyhlásit zajatcům svobodu a vězňům propuštění, vyhlásit léto Hospodinovy přízně, den pomsty našeho Boha, potěšit všechny truchlící…“ (Iz 61‚1.2).
Kdyby Herodes studoval spisy Starého zákona, nemuselo v Betlémě umřít ani jedno dítě. Betlém mohl být městem radostných her dětí. Kdyby král naslouchal prorokům, nemuselo se jeho jméno stát pro Židy stejným postrachem jako v novodobé historii jméno Adolfa Hitlera.
Díky historikům víme, že Herodes udělal i mnoho dobrých věcí. Jeho zásluhou byl dobudován chrám v Jeruzalémě, kde Židé mohli svobodně vyznávat svou víru. Jeho osudný omyl v pohledu na Ježíše ale způsobil, že tyto skutky byly zapomenuty.
Od doby krále Heroda uplynula spousta času. A miliony dalších lidí udělaly stejnou chybu jako on. Tito lidé považovali Ježíše za svého nepřítele. Za někoho, kdo je chce připravit o jejich štěstí a radost, o jejich postavení a životní hodnoty.
Pane, děkuji Ti, že ses stal mým přítelem. Pomoz mi, abych v Tobě nikdy neviděl konkurenci. Dej, ať každý den znovu pochopím, že nikdo v celém vesmíru mne nemá tolik rád jako Ty. Pomáhej mi Tvou lásku zjevovat „herodům“ v mém okolí.