Zamyšlení na dnešní den 7.1.2014 (-1, zataženo, přes den vyjasnění, až slunečno, -4)
„…měl oděv z velbloudí srsti přepásaný koženým
pásem. Živil se tím, co poskytovala poušť:
kobylkami a medem divokých včel.“
Mt 3‚4.5
Víc než jen atrakce
Matouš ve svém vyprávění Ježíšova životopisu uvádí příběh zvláštního člověka, který „měl oděv z velbloudí srsti přepásaný koženým pásem. Živil se tím, co poskytovala poušť: kobylkami a medem divokých včel.“ V judské poušti, kde kázal, „se k němu scházeli lidé z Jeruzaléma, z celého Judska a ze Zajordání…“ a on je pak křtil v řece Jordánu (Mt 3‚4.5; SNC).
Představuji si, jak by to dnes dopadlo, kdyby „Boží muž“ začal kázat na Václavském náměstí v podobném kostýmu, jaký měl Jan Křtitel. Kolik lidí by se sešlo, pokud by ho hned na začátku neodvezla městská policie do Bohnic? Jistě by to byla dobrá atrakce pro turisty. Už vidím Japonce, jak si ho filmují na své digitální kamery. Novináři ho fotí a pak o něm napíší článek. Pražští průvodci by si do svého seznamu přidali další kuriozitu. Možná by se o něm zmínila i televize Nova.
Ale kolik lidí by asi zajímalo jeho kázání? Kolik lidí by změnilo svůj život? A našel by se vůbec někdo, koho by mohl pokřtít ve Vltavě? Zpočátku by kolem něho bylo jistě spousta „humbuku“. Po několika dnech by se Jan stal jedním z pražských „exotů“ a nikoho by už nezajímal.
Janův život byl i na tehdejší poměry extravagantní. Lidé možná zpočátku šli na jeho kázání jen ze zvědavosti. Pak ho začali poslouchat — a najednou měli pocit, že to nehovoří člověk, ale Bůh. Těch, kteří cítili, že jejich život potřebuje změnu, postupně přibývalo. Svou touhu po změně životního stylu vyjádřili tím, že se nechali pokřtít v Jordánu.
Jan nekázal na nádvoří chrámu, kde se každý den shromažďovaly zástupy věřících. Kázal na poušti. Proto se na jeho kázání nedalo zastavit jen tak cestou na nákup, z práce nebo z baru. Pokud si někdo chtěl Jana poslechnout, musel se na to připravit: vzít si s sebou jídlo, dostatek pití, a pak se za ním vypravit na poušť.
Lidí, kteří navštěvují bohoslužby, ubývá. Církve hledají příčiny tohoto jevu. Jen proto, aby přilákali nové návštěvníky, se někteří kazatelé snaží udělat z bohoslužeb „reality show“ nebo estrádu…
V čem spočívalo Janovo kouzlo? Proč byly davy lidí ochotny jít za ním na poušť? Jan se nepovažoval za výjimečného kazatele ani za proroka. Sám o sobě říkal, že je jen „hlas volajícího na poušti“. A právě díky této jeho pokoře mohl Bůh použít jeho hlas k tomu, aby lidé v Judsku mohli prožít změnu svých životů.
Pane, pomoz mi, abych dokázal ve svém životě slyšet Tvůj hlas. Ať se nenechám odradit zevnějškem tvého posla. Pomoz mi změnit můj způsob života. Nauč mne v tom uspěchaném světě se občas zastavit, vypnout a naslouchat Ti, protože Ty máš moc dát mi novou sílu k životu.