Zamyšlení na dnešní den 7.2.2014 (-4, mlha a pošmourno,m silný vítr, -3) koupeno 136 briket za 7000,- Kč
„Kdo by tedy zrušil jediné z těchto nejmenších
přikázání a tak učil lidi, bude v království
nebeském vyhlášen za nejmenšího…“
Mt 5‚19.20
Nebezpečné experimentování se životem
„Kdo by tedy zrušil jediné z těchto nejmenších přikázání a tak učil lidi, bude v království nebeském vyhlášen za nejmenšího; kdo by je však zachovával a učil, bude v království nebeském vyhlášen velkým. Neboť pravím vám: Nebude- li vaše spravedlnost o mnoho přesahovat spravedlnost zákoníků a farizeů, jistě nevejdete do království nebeského“ (Mt 5‚19.20).
Zákoníci a farizeové tvořili duchovní elitu národa. Snažili se přivést svůj přístup k zákonu i životu podle něj k dokonalosti. Laťku, která je v Božím zákoně už tak dost vysoká, ještě zvýšili.
Podle Ježíše existuje v přístupu k Božím přikázáním nebezpečí dvojího extrému. O tom prvním jsme přemýšleli včera — jde o snahu dosáhnout svatosti pomocí vlastních skutků a zásluh. V pasti druhého extrému mohou uvíznout ti, kdo už poznali, že nejsou schopni být svatější než farizeové nebo zákoníci, a chtějí to vyřešit sami, bez Ježíše.
Jak? Tím, že zpochybní přikázání. Vždyť Bůh to přece nemůže myslet vážně. Jeho zákon vlastně není možné dodržovat do důsledků…
V historii křesťanské církve bychom našli spoustu příkladů, kdy jednotlivci i celá církev „zrušili jediné z těchto nejmenších přikázání a tak učili lidi“. Při pohledu zpět musíme konstatovat, že to vždy vedlo k všeobecnému úpadku.
Jakub, Ježíšův učedník, později ve své epištole napíše: „Kdo by totiž zachoval celý zákon, a jen v jednom přikázání klopýtl, provinil se proti všem“ (Jk 2‚10). V jeho slovech je velká moudrost. Vede nás k poznání, že Bůh při stvoření vesmíru, našeho světa a také nás lidí vytvořil složitý systém, který je vzájemně propojen různými vazbami. Něco, co se nám zdá zbytečné, může mít důležitou roli, kterou my ještě neznáme. A když se této zdánlivé zbytečnosti zbrkle zbavíme, teprve později poznáme, jak jsme se zmýlili a unáhlili.
Je dobré dodržovat návod, který nám Bůh dává k našemu životu. On nás stvořil, a tak ví lépe než my, co nám prospívá a co škodí. Když ho poslechneme, náš život bude kvalitnější, šťastnější a také delší.
Když mi bylo patnáct, udělal jsem si řidičák na malé motocykly a sehnal jsem si starého mopeda. Měl jsem málo peněz na benzín, a tak jsme do motoru s kamarády lili naftu. Soused nás varoval, že to špatně dopadne, ale my jsme měli pocit, že dobře víme, co děláme. Nějakou dobu moped jezdil. Trochu pomaleji, více se kouřilo z výfuku, ale jel. Za třetinové náklady… Po několika kilometrech se najednou zasekl a byl konec.
I my lidé máme někdy pocit, že nás Bůh příliš omezuje, když nám ve svém zákoně radí, co je a co není dobré pro náš život. Rádi experimentujeme. Jednáme v rozporu s radami našeho Tvůrce a věříme, že nám bude líp. Jenže na rozdíl od mopedu, zkažené vztahy, zdraví nebo život už většinou spravit nejdou.
Pane, dej mi moudrost, abych se nesnažil experimentovat. Uč mne důvěře v Tebe i ve Tvé rady. Vím, že se mi to vyplatí.