2.4.2014 (-2, polojasno, +5)
Uzdravení obyčejné horečky
Když Ježíš vstoupil do domu Petrova, spatřil, že jeho tchyně leží v horečce. Dotkl se její ruky a horečka ji opustila; i vstala a obsluhovala ho. Mt 8,14.15
„Když Ježíš vstoupil do domu Petrova, spatřil, že jeho tchyně leží v horečce. Dotkl se její ruky a horečka ji opustila; i vstala a obsluhovala ho“ (Mt 8,14.15).
Další zázračné uzdravení. I když tentokrát to zas tak velký zázrak nebyl. Maminka Petrovy manželky měla horečku. Matouš nepíše, že by šlo o nějakou zákeřnou nemoc. Možná to byla viróza, nebo se nachladila, když připravovala v průvanu pohoštění pro vzácnou návštěvu. My bychom jí v lékárně koupili Paralen a řekli, ať se vypotí, že bude vše zase v pořádku.
Matouš nepíše, že by Petr, jeho žena nebo někdo z přítomných prosil Ježíše, aby tuto ženu uzdravil. Ježíš si všiml, že je nemocná, dotkl se jí a ona se uzdravila. Takovou banalitu ani Matouš ve svém evangeliu nemusel uvádět. Nešlo přece o žádný zázrak. Něco takového by jistě zvládla i babka kořenářka.
Je to už několik let, kdy mě jednoho nedělního rána navštívil mladý muž, který rozvážel obědy seniorům. Přišel s prosbou. Dostal angínu a měl obavu, že v pondělí nebude schopen jít do práce, navíc druhý kolega, se kterým se střídali, byl také nemocný. Protože byl věřící, chtěl, abych se nad ním modlil, prosil za jeho uzdravení a pak ho pomazal olejem. Odvolával se na zaslíbení z Jakubovy epištoly: „Je někdo z vás nemocen? Ať zavolá starší církve, ti ať se nad ním modlí a potírají ho olejem ve jménu Páně“ (Jk 5,14). Ptal jsem se, proč nejde za svým farářem. Odpověděl, že v jeho církvi je tento obřad používán jen u nemocných, kteří umírají.
Rád bych mu pomohl, ale byl jsem v té době mladý pastor a obřad pomazání ještě nepatřil mezi mé pravomoce. Proto jsem mu poradil, ať se obrátí na mé zkušenější kolegy, kteří bydleli ve stejném městě jako já a působili v dalších církvích. Když odcházel, vnímal jsem jeho zklamání. O dvě hodiny později přišel znovu. Neuspěl u žádného pastora. Všichni se domnívali, že nejde o tak závažnou chorobu, aby kvůli ní Bůh musel dělat zázrak.
Navrhl jsem: „Tomáši, pokud je to Boží vůle, abys byl zdravý, pak tě uzdraví i bez obřadu, který popisuje Jakub. Pojď, budeme se spolu modlit a dáme tvůj problém do Božích rukou…“ Souhlasil, a tak jsme se spolu modlili. Pak odešel. Druhý den ráno, když jsem se vracel z pekárny, jsem uviděl auto, kterým jezdil Tomáš. Když projížděl okolo, volal z okénka: „Vlastíku, díky Bohu jsem zdravý. Haleluja!“ Poznal jsem, že pro nebeského Otce neexistují žádné banální problémy. Je ochoten léčit i obyčejné nachlazení a teploty.
Když Ježíš uzdravil Petrovu tchyni, chtěl nás povzbudit k odvaze přicházet k němu s každou naší starostí. Učí nás, že Bůh, na rozdíl od pastorů, má čas na každý náš problém. Nevyžene nás s angínou ani s obyčejnou horečkou.
Pane, jsem rád, že si na mne vždy uděláš čas. Díky za příběh o Petrově tchyni, kterou jsi uzdravil z obyčejné horečky tím, že ses jí dotkl. Dotýkej se dnes i mne. Nauč mne mít čas pro potřeby mých blízkých.
Vlastimil Fürst 2. Duben 2014 Zamyšlení