Zamyšlení na dnešní den 6.2.2014 (-5, polojasno až slunečno, -5) objednala jsem šílené množství briket od Mohaexu – 1360 kg… Míša nemocný
„Kdo by tedy zrušil jediné z těchto nejmenších
přikázání a tak učil lidi, bude v království
nebeském vyhlášen za nejmenšího…“
Mt 5‚19.20
Spravedlnost farizeů nestačí
Znáte názor, že Pán Ježíš „snížil laťku“ Božích požadavků na nás a na život podle zákona? Bůh už prý nemá tak vysoká očekávání, protože poznal, že nás přecenil. Proto přišel Ježíš, aby nám vysvětlil, že zákon a život podle něj už není třeba brát příliš vážně…
Ježíš ale takové myšlenky nepřipouští. Nakonec, posuďte sami, zda si takto můžeme vyložit jeho slova v Kázání na hoře: „Kdo by tedy zrušil jediné z těchto nejmenších přikázání a tak učil lidi, bude v království nebeském vyhlášen za nejmenšího; kdo by však zachovával a učil, bude v království nebeském vyhlášen velkým. Neboť pravím vám: Nebude-li vaše spravedlnost o mnoho přesahovat spravedlnost zákoníků a farizeů, jistě nevejdete do království nebeského“ (Mt 5‚19.20).
Zákoníci a farizeové tvořili duchovní elitu národa, a to nejen v teologii, ale i ve svém životním stylu. Nejenže zákon vykládali, oni podle něho žili více než obyčejní lidé. Lépe už to snad ani nešlo. Pokud by měl být někdo v Božím království kvůli svému zachovávání zákona, pak by to byli farizeové a zákoníci. Tak to vnímala většina národa.
K překvapení všech ale Ježíš chvíli předtím pozval do svého království chudé duchem, plačící, tiché… A teď k tomu přidá prohlášení, že ani spravedlnost farizeů a zákoníků, elity národa, není zárukou nebe.
Z lidského hlediska není možné žít vzorněji, než žili farizeové a zákoníci. A u toho je třeba začít při výkladu, co nám vlastně chce Ježíš říct. Jestliže chceš být v Božím království, nevystačíš si se svou vlastní spravedlností. Musíš přijít k Bohu a u něj hledat spravedlnost, která ti umožní projít nebeskou branou.
Nemáte pocit, že i když už roky přicházíte za Ježíšem a denně ho prosíte o jeho spravedlnost, jste stále stejní? Nebo dokonce ještě horší? Jak je to možné?
Je to podobné, jako když umývám okna. Pokud se do práce pustím ve chvíli, kdy je pod mrakem, jde to rychle a brzy se mi zdá, jak jsou skla krásně čistá. Vysvitne-li sluníčko, najednou zjistím, kolik špíny a prachu na nich ještě zůstalo. Z vlastní zkušenosti vím, že svítí-li na okna přímé sluneční světlo, nikdy se mi nepodaří docílit takové čistoty, abych při pozorném pohledu neviděl ani jednu šmouhu.
Přicházím-li k Bohu, který je světlem, vždy na sobě uvidím nějakou vadu. Když ji s Boží pomocí odstraním, uvidím další. Není tak velká jako ta předchozí, ale protože se blížím k Bohu, zdroji světla, zdá se ještě větší.
Ježíš nás nechce odradit od touhy po spravedlnosti. Chce nás ale přivést k poznání, že sami nikdy nemůžeme docílit takové svatosti a dokonalosti, která by nám umožnila vstup do Božího království. Tu nám může dát jen Bůh.
Pane, děkuji Ti za Tvou spravedlnost. Děkuji za to, že i když ta má není tak velká jako ta, kterou se chlubili farizeové a zákoníci, Ty mne přesto přijímáš. Pomoz mi, abych od Tebe denně čerpal touhu i sílu k životu, který by Ti nedělal ostudu.