Zamyšlení na dnešní den 9.12.2013 (-2, deštivo, 0)
Syny jsem vychoval, pečoval o ně, ale vzepřeli
se mi. Vůl zná svého hospodáře, osel jesle
svého pána, mne však Izrael nezná, můj lid
je nechápavý. (Iz 1‚2.3)
Vůl zná svého hospodáře
Pokud jste už se svým dítětem prožívali jeho pubertu nebo první lásky, asi budete rozumět příběhu, který mi vyprávěl kamarád. Jeho věřící dcera se zamilovala do kluka, který jakoukoliv víru odmítá. Její zamilovanost ji tak oslepuje, že si není schopna uvědomit, jak obtížný by byl dlouhodobý vztah dvou tak odlišných jedinců.
Rodiče se jí to snaží vysvětlit, ale jediným výsledkem je její odcizení. Myslí si, že máma a táta jí brání ve štěstí. Se svým klukem se dál schází. Prý konečně našla skutečné štěstí.
Při čtení následujících slov z knihy proroka Izajáše jsem si uvědomil, že Bůh podobné situace prožívá neustále: „Slyšte, nebesa, naslouchej, země, tak promluvil Hospodin: ‚Syny jsem vychoval, pečoval o ně, ale vzepřeli se mi. Vůl zná svého hospodáře, osel jesle svého pána, mne však Izrael nezná, můj lid je nechápavý.‘ Ach, pronárode hříšný, lide obtížený vinou, potomstvo zlovolníků, synové šířící zkázu! Opustili Hospodina, Svatého, Boha Izraele, znevážili, odcizili se mu“ (Iz 1‚2—4).
Na Boha svádíme ledacos. Své neúspěchy, špatné počasí, přírodní katastrofy, války, zneužívání dětí… Přitom si neuvědomujeme, že za většinu zla, které nás v životě potká, si jako lidstvo můžeme sami.
Bůh nás varuje. Pokud se jako jednotlivci, rodiny nebo dokonce celé státy vydáme na cestu bez Boha, přinese to katastrofální důsledky pro celou společnost.
Rozšíří se násilí v domácnostech i na veřejnosti. Rodiče budou zneužívat své malé děti a děti jim to budou oplácet, až rodiče zestárnou a nebudou mít dost síly na to, aby se bránili. Zlo, které se dříve dělalo tajně, bude mladá generace dělat veřejně a ještě se jím bude chlubit.
Martin Luther vyprávěl příběh otce, kterého jeho syn vyhodil na hnůj: „Synu, na hnůj ne. Já svého otce vyhodil jen ze dveří!“ Chtěl tím říci, že zlo plodí ještě větší zlo. Něco podobného prožil izraelský národ, když se rozhodl opustit Hospodina a sloužit Baalovi a dalším pohanským božstvům. Prorok Ozeáš důsledky takového jednání popsal slovy: „Zaseli vítr, sklidí bouři“ (Oz 8‚7).
Jak jsem na tom já? Znám svého Pána? Co prožívá Bůh, když mi domlouvá a varuje mne před důsledky mého nerozvážného jednání? Jsem ochotný ho vyslechnout a přemýšlet o tom, co mi říká? Nebo se vůči němu chovám jako ta zamilovaná dívka vůči svým rodičům?
Bůh to s izraelským národem nevzdal. Posílal mu svá varování prostřednictvím proroků. Stejně tak to Bůh nevzdává ani se mnou. Poslal mi Bibli, která je plná varování i následných zaslíbení. Mohu si vybrat — poslechnout a mít jeho ochranu i požehnání, nebo se vydat cestou svévole a pak snášet nepříjemné důsledky vlastní hlouposti.
Pane, děkuji Ti za dnešní slova z knihy proroka Izajáše. Chci Ti naslouchat a chci Tě poslouchat. Protože se ale znám, tak Tě prosím, abys mne varoval, když na Tebe občas zapomenu a vydám se svou vlastní cestou. Děkuji Ti za Tvou trpělivost, kterou se mnou máš.
Vlastimil Fürst