11

11.5.2014 (+7, deštivo až polojasno, navečer liják, +5 )

Ztracené ovce

Těchto dvanáct Ježíš vyslal a přikázal jim: „Na cestu k pohanům nevstupujte, do samařské obce nechoďte; jděte raději ke ztraceným ovcím z lidu izraelského. Mt 10,5.6

Už jste se někdy ztratili nebo se vám ztratilo dítě? Jak vám v té chvíli bylo? Co jste si přáli?
Vzpomínám na jednu sobotní noc. Kluci šli večer do čajovny oslavit osmnácté narozeniny jednoho kamaráda. Domluvili jsme se, že se vrátí do půlnoci. Starší syn se vrátil o půlnoci. Sám. Mladší prý ještě někam šel s kamarády. Volal jsem mu na mobil, ale ten jen vyzváněl bez odezvy.

Uběhla hodina, pak druhá a já jsem začal mít o něj strach. Nestalo se mu něco? Je v pořádku? Mobil vždy jen vyzváněl a nikdo ho nebral. Modlil jsem se a prosil Boha o klid, ale klidný jsem nebyl.

Pak přišla
esemeska: „Tati, za pět minut budu doma.“ Když přišel, vysvětlil mi, že s kluky vyrazili na bowling, kde tou dobou bylo volno, a mobil zapomněl v šatně. Děkoval jsem Bohu, že mohu jít v klidu spát.
„Těchto dvanáct Ježíš vyslal a přikázal jim: ‚Na cestu k pohanům nevstupujte, do samařské obce nechoďte; jděte raději ke ztraceným ovcím z lidu izraelského“ (Mt 10,5.6).
Ježíš posílá své učedníky hledat ztracené ovce z lidu izraelského. Používá přirovnání člověka k ovci. Učedníci tomuto obrazu velice dobře rozumějí, protože stáda ovcí bylo možné vidět téměř na každé zatravněné stráni. Navíc znají příběhy o Josefovi a jeho bratrech, kteří pásli stáda. Také David, slavný židovský král, začal svou kariéru jako pastýř ovcí.

Možná si učedníci v té chvíli vzpomněli na slova
Izajášova proroctví: „Vystup si na horu vysokou, Sióne, který neseš radostnou zvěst, co nejvíc zesil svůj hlas, Jeruzaléme, který neseš radostnou zvěst, zesil jej, neboj se! Řekni judským městům: Hle, váš Bůh! Panovník Hospodin přichází s mocí, jeho paže se ujme vlády. Hle, svoji mzdu má s sebou, u sebe svůj výdělek. Jak pastýř pase své stádo, beránky svou paží shromažďuje, v náručí je nosí, březí ovečky šetrně vede“ (Iz 40,9-11).
Mesiáš, kterého čekali všichni Židé, byl často představován jako pastýř, jenž nasytí a ochrání své ovce. Byl to kontrast s pohanskými představami boha. Pohané věřili, že jejich bůh je ten, který bere. Židům je Bůh představován jako ten, který dává:
 „Hle, svoji mzdu má s sebou, u sebe svůj výdělek.“On nepotřebuje naše oběti ani naše peníze. Naopak, chce nám dát vše, co potřebujeme ke kvalitnímu a smysluplnému životu.
Když nás připodobňuje ke ztracené ovci, pak tím říká, že o nás ví a že nás nenechá napospas nebezpečnému prostředí pouště, kde bychom mohli zahynout hladem a žízní. Nedovolí, abychom se stali kořistí hladových šelem. Učedníci jsou Ježíšem vysláni, aby se stali součástí týmu, který začne naplňovat biblická proroctví. Bůh se chce vrátit na naši zemi. Chce obnovit stav, kdy se s námi zase bude setkávat tváří v tvář.

Pane, děkuji, že nenecháš bez pomoci ani jednu zatoulanou ovečku. Díky, že mohu být jedním z Tvých učedníků, které posíláš ke ztraceným ovečkám dneška. Nechci Tě zklamat.

VLASTIMIL FÜRST 11. KVĚTEN 2014 ZAMYŠLENÍ

.

Přejít nahoru