Zamyšlení na dnešní den 4.11.2013 (-3, polojasno, velký vítr navečer, +3)
Zdali neunesu i tebe, jestliže nezpůsobuješ dobrým jednáním dobře? Kdykoli
nezpůsobuješ dobrým jednáním dobře…
ve dveřích hřích (šlápnutí vedle, omyl) má sezení (hoví si) a k tobě dychtění jeho, ty získáváš vládu (ovládáš, připodobňuješ se) v něm. Gn 4‚7
(překlad autora)
K čemu potřebuji Boha?
Právě zazněla Hospodinova přímá řeč. Nejzávažnější důraz Hospodinovy řeči je ve dvakrát opakovaném slovesu: „dobrým jednáním způsobovat dobře“. Co znamená jednat dobře? Prolistujeme-li se výskyty tohoto slovesa v hebrejském znění Bible, zjistíme, že ten, kdo jedná dobře, je jedině Bůh Hospodin, nikoli člověk. Ježíš nám naše závěry potvrdí. Poté, co je osloven bohatým mládencem: „Co mám učinit, abych získal věčný život?“ Ježíš odpoví: „Nikdo není dobrý, než jeden: Bůh“ (L 18‚19). Pokud se v Bibli dobré jednání spojuje s člověkem, pak v souvislosti s kněžskou službou při obětování za hřích. Jako dobré činy jsou často hodnocena správná rozhodnutí Izraelců ve vztahu k Hospodinu. Rozhodnutí se pro věrnost Bohu je šířením dobra. Dobro nevychází z nás samých, z člověka, ale přichází shůry, od Pána Boha.
Z daných souvislostí nám z příběhu o Kajinovi a Abelovi krystalizuje odpověď na otázku: K čemu potřebuji Boha? Abych neubližoval. Proč si nedokážu vystačit sám? Neboť v lidských vztazích působí hřích. O jakém hříchu je tu řeč? Co si pod tím slovem máme představit? Ve Starém zákoně se vyskytují čtyři (základní) výrazy pro hřích: omyl (šlápnutí vedle, minutí se cíle), vzpoura (vím, co mám dělat, ale učiním opak), zvrácenost (zejména v sexuální oblasti) a bezbožnost (bytí bez Boha).
Slůvko hřích v Gn 4‚7 konkrétněji znamená šlápnutí vedle, omyl, což by mohlo vysvětlovat onu Hospodinovu „shovívavost“ ohledně (budoucí) bratrovraždy. Nebere- li Kajin Hospodinovo slovo vážně, není-li jeho jednání směrováno Bohem, podlehne zlu. Odmítne-li Kajin „dobrým jednáním způsobovat dobře“, pak (Hospodinem obrazně řečeno) se hřích usadí na strategickém místě jeho intimního i společenského života. Hřích sedí na místě, odkud z intimního života vychází (do života veřejného) a kudy se také vrací — „ve veřejích“ domu, „v zárubních“. Dokonce si zde „hoví“. Hřích je mu stále přítomen. Přímo se Kaina zmocňuje, vždyť po něm „dychtí“. A tak se hřích-omyl prosazuje v Kajinově rodině a trvale poznamenává svět lidí. Jinými slovy: Kain si později již jakoby nevolí vraždu, ale vražda se zmocňuje jej, čímž se nestírá osobní vina ani osobní odpovědnost. Kajin, tedy člověk v Kajinově situaci, se stává „štvanou zvěří“ a hřích lovcem. Proč? Ignoroval Hospodinovo promluvení.
Je-li bratrovražda hřích ve smyslu — omyl, co vše je způsobeno hříchem zvaném vzpoura, zvrácenost či bezbožnost? Pro dobré rodinné (sourozenecké) vztahy je Hospodinovo slovo (brané vážně) zásadní.
Pane Bože, nevím, co je dobro a jak jej prosadit. Ale vím, kde odpovědi hledat. Ukaž mi, prosím, na modlitbách i v Písmu, co mohu učinit pro dobro svého manželství a své rodiny. Prosím, promluv ke mně, naslouchám Ti. Neponechej nás chybující sobě samým.
Josef Dvořák