Zamyšlení na dnešní den 4.12.2013 (-6, polojasno až zataženo, vítr, -4)
Svou cestu svěř Hospodinu, doufej v něho,
on sám bude jednat. (Ž 37‚5)
Několik slov k malomyslným rodičům
Rodiče teenagerů mají často pocit, že to nezvládnou. Pronásledují je myšlenky typu: „Udělal jsem to správně?“ Pokud si i vy kladete takové otázky, pak mi věřte — všechno je v pořádku. Možná se vám zdá, že se nic nedaří — nicméně ve skutečnosti je všechno lepší, než si vůbec dokážete představit.
I když to s dospívajícím možná máte opravdu těžké, snažte se ho akceptovat, mějte ho rádi a udržujte s ním komunikaci. Teenager možná zahořkne nebo se bude bouřit a vzdorovat. Možná budete mít už všeho dost a nejraději byste to vzdali a poslali ho „k šípku“. Nezapomínejte však, že čím je to pro vás náročnější, tím víc potřebuje dítě lásky a porozumění. Možná, že odmítá všechny vaše návrhy, ale neodstrkujte jej. Vy jste dospělí, vaše dítě zatím nikoli. Vy se můžete rozhodnout chovat se v těchto chvílích dospěle, ono ne. Jednejte rozhodně, ale s láskou, bez ohledu na okolnosti. Ty mohou být opravdu vypjaté, ale jednou vám dítě vaše jednání vrátí.
Rodiče si musí uvědomit, že před nimi stojí člověk, který má svoji hodnotu, i když jim jeho chování připadá zavrženíhodné. Jde však pouze o určitý symptom nešťastného dítěte, které se nedokáže vyrovnat s tíhou života. Co by se stalo s námi, kdyby Boží vztah k nám závisel na našem jednání? Jeho příklad dávat lásku nepodmíněně je pro nás modelem, jak vyjít s našimi dospívajícími dětmi.
Možná přijde doba, kdy vám bude těžko a na vaši bolest nebude lék. Tak strašně nás mohou ranit jen naše vlastní děti. Co pak? Co se stalo se slibem napsaným v Přísloví 22‚6, že když svým dětem v dětství vštěpujeme dobré zásady, budou se jich držet, až dospějí? Přicházejí těžké chvíle, kdy cítíte obrovskou vinu. Čekáte. Modlíte se. Doufáte. Ale jak dlouho?
Přestože to není navždy, teď jsou okolnosti takové, jaké jsou. Bolest nezmizí jen tak, sama od sebe. Ale můžete se rozhodnout, že svoji naději upřete do budoucna. Přestaňte vnímat jenom ty negativní stránky života dospívajícího. Upněte svou naději do budoucna. Nepolevujte! Ach, jak je to těžké uprostřed noci, když vůbec nevíte, kde vaše dítě právě je!
Pamatujte však, že dospívající má právo učinit i taková rozhodnutí, která ovlivní jeho budoucnost. Dopřejte mu odpovědnost za jeho chování i za důsledky jeho vlastních rozhodnutí.
A konečně, spolehněte se na sílu shůry. Jste-li na dně, možná vám pomůže Žalm 37. Pokud se v těch nejtěžších okamžicích dospívání vašich dětí dokážete spolehnout na vyšší Sílu, pocítíte úžasný pokoj. Ale nikdy nezapomeňte, že počet modliteb na změnu mladého člověka nemá vliv. Tu změnu může ovlivnit skutečnost, že modlitby působí změnu v našem vlastním životě — to může promluvit k jeho srdci. Bůh vaše dítě miluje nekonečnou láskou. Jeho Syn zemřel proto, aby zachránil vašeho syna či dceru. Vidí vaše dítě, že jej Bůh miluje vaším prostřednictvím?
Nancy van Peltová