Zamyšlení na dnešní den 6.9.2012 (+1, ´jasno, slunečno, +9)
Bože, zkoumej mě, ty znáš mé srdce,
zkoušej mě, ty znáš můj neklid,
hleď, zda jsem nesešel na cestu trápení,
a po cestě věčnosti mě veď!
(Bible, Žalm 139‚23.24)
Spojení srdcí
Lidské srdce je stvořeno k tomu, aby vytvořilo co možná nejintimnější spojení. Je navrženo tak, aby obsahovalo emoční paměť pro budoucí reference. Na to odkazoval už Mojžíš, když mluvil k dětem Izraele, dříve než bez něj přešli řeku Jordán a vstoupili do zaslíbené kenaanské země. Napomenul je, že když se nebudou držet Božích pokynů, budou rozptýleni mezi okolní národy a přežije jich jen málo. Slíbil jim také, že pokud i v nové, Bohem darované zemi budou hledat Hospodina, svého Boha, naleznou ho, budou-li ho opravdu hledat celým svým srdcem a celou svou duší. Budou-li ho hledat celým srdcem a s myšlenkou na milosrdenství, které jim prokázal v minulosti, naleznou ho a spojí se s ním.
Jen v páté knize Mojžíšově zvané kniha Deuteronomium existuje šest dalších zmínek o tom, že mají „milovat Boha celým svým srdcem“.
V Bibli je srdce opakovaně zmiňováno v mnoha kontextech. V Žalmu 86‚11 David žádá Boha o pomoc, aby se jeho srdce soustředilo a mohl ctít jeho jméno. V Žalmu 139‚23 žádá Boha, aby zkoumal a poznal jeho srdce. Přísloví 27‚19 je psáno, že člověk zrcadlí srdce člověka.
V Bibli se říká, že Bůh během putování Izraele po poušti sídlil ve zvláštním oddělení stánku známém jako svatyně svatých. Ve Starém zákoně (Jr 31‚33) i v Novém zákoně (Žd 10‚16) Bůh slibuje, že s Izraelem uzavře novou smlouvu (která se týká i každého z nás). Slíbil, že svůj zákon vloží lidem do srdce. „Svůj zákon jim dám do nitra, vepíši jim jej do srdce,“ říká.
Srdce touží po spojení, ale aby je mohlo navázat, musíme se v prvé řadě spojit se svým srdcem! Musíme být ochotni vzdát se potřeby našeho mozku kontrolovat sebe i ostatní. Pokud se k tomu odhodláme, zeď, která blokuje přístup mezi srdcem a myslí, bude zbořena. Zbořit zeď bránící spojení se srdcem se nedá tak jako v Berlíně — lidmi a technikou — ale postupně, kdy odebíráme cihlu po cihle, vzpomínku za vzpomínkou, jednu negativní emoci za druhou — podle toho, jak porozumíme problémům minulosti, které způsobily, že jsme se domnívali, že přežijeme jen tehdy, když tu zeď vybudujeme.
manželé Rockeyovi